Cukr není kámoš

16:13 Kristý 8 Comments

A je to tady, jeden z těch děsně chytrejch článků. Že cukr není pro tělo uplně ideálním spojencem? Se to prsim tě říká, se to prsim tě ví! Nic novýho pod sluncem! Ne, nebojte se. Tenhle článek bude spíš zamyšlením než moralizováním nebo výčtem strašně důležitejch údajů, co je špatně, kam to vede atd. V dnešní době se totiž víc než hodně řeší jídlo. Jakýkoliv jídlo. A co včera bylo ještě děsně zdravý, dneska už neplatí. A protože já teda taky docela dost řeším od určité doby jídlo (protože můj žaludek není popelnice a mám se ráda), tak jsem se rozhodla napsat tuhle něco jako úvahu

Nejsem příznivcem jakýchkoliv diet nebo různých stravovacích, řekněme, extrémů jako vegetariánství, veganství, paleo, sugarfree, raw atd. atd. Doufám, že mě teď někdo neukamenuje za označení extrém. Jasně, že vegetarián pro mě není takovej exot jako kupříkladu vitarián (no, pojmenování exot vitariány asi taky moc nepotěší. Sorry!). No takže, abych to uvedla na pravou míru - jako fakt ráda ochutnávám z těchto směrů různá jídla a zároveň je zkouším sama připravovat. Ale furt si stojím za tím, že vynechávat tohle a támhleto (a tím nemyslim čipsy a čokoládu), je k něčemu dobrý. Jako sem tam proč ne. Ale uplně vyškrtnout tepelně upravovaný jídlo? Nedát si ani lžičku medu? Vejce? Žitnej chleba? Bílej jogurt?! Když se tím nebudu ládovat od rána do večera, nebo dennodenně, tak proč bych se toho la vzdávat (samozřejmě za předpokladu, že mi to po zdravotní stránce neubližuje). Okej, chápu některé ty vegetariány, co nejí maso proto, že prostě nechtěj jíst zvířata. Já mám takhle problém jíst králíka. Opravdu mi dělá problém ho pozřít a hlavně z důvodu toho, že jsem dřív měla doma dva králíky. No ale to odbíhám. Prostě a jednoduše, při běru surovin, jídel, bychom měli používat selskej rozum. Aha! Tady někdo objevil Ameriku! 

CO TĚ NEZABIJE, TO TĚ POSÍLÍ ANEB JEDEN BUŘT ZA ROK
Tak to taky neni novinka s tím selskym rozumem, já vim. No ale to jsme totiž u toho - myslim si, že jíst by se mělo všechno. Samozřejale není všechno jako všechno a tam je právě ten kámen úrazu toho rozumu. Totiž všichni víme, že vysoký příjem cukru/soli/zdraví neprospěšných tuků/atd. nám nic nedá kromě pár kil navíc, blbý nálady, možná výčitek a slibů, že příště už to jíst nebudu. Takže jako jo, regálům se sladkostma, slanejma pochutinama nebo uzeninama je lepší se vyhýbat než je pravidelně navštěvovat. To je jasný. Ale jednou za rok dát si buřta na ohni (přesně můj případ). Why not? 

Co mě strašně štve je, když se dozvim, že něco bylo doposavaď děsivě zdravý a časem se dopátrám k tomu, že to vlastně až taková hitparáda nebude! Jeden příklad za všechny - agávový sirup. Nebo kokosový olej. Zázrak prý! No, v žebříčku tuků ovšem přední příčky nezastupuje. Ale jedeme další kolo pořadu "selský rozum" - když si s ním jednou, dvakrát týdně vytřu pánev, na který si pak připravím palačinky nebo sm udělám jeden raw dortík, tak fakt neumřu. Tak je to samozřejmě i s tim aktuálně neskutečně propíraným palmáčem. Absolutně nejsem jeho fanda, snažím se mu vyhýbat velkým obloukem a nekupuju si nic, kde je ho byť jen špetka. Ale když sníte jednu milku oreo za čtvrtrok, tak vám to pochopitelně nijak brutálně neublíží. 



Tak nějak se ale pořád nedostávám k jádru pudla dnešního článku. Tohle ma je totiž tak strašně široké, že je těžký začít rovnou zvostra. Takže CUKR NENÍ KÁMOŠ, to je to, oč tu běží. Cukr je závislost. Prostě je, ať chcete nebo ne. A toho cukru je všude hrozně moc. I tam, kde to třeba na první pohled nevidíte nebo nehledáte. Pečivo kupříkladu. Slané pečivo. V poslední době jsem se naučila s cukrem pracovat jinak než dosud. Zákusek ke každému kafi, semtam do košíku v krámě spadla nějaká dobrota ve smyslu cookies nebo takový ti dopejkaný kapsy s čokoládou, pudinkoví šneci apod... už toho bylo dost, že jsem si uvědomila, že jsem na tom fakt závislá (musela jsem mít denně něco sladkého). Ze všech těch výživových směrů, které jsou teď v módě, mě teda "Sugar free" vlastně zaujal. Zas jsem si uvědomila pár věcí, které jsem samozřejmě do té doby věděla, ale buď neřešila nebo ignorovala - například to, že cukr se skrývá právě tam, kde ho nejméně čekáme. Ale já prostě nejsem radikalista. Nechci žít s představou, že si "nemůžu" nikde dát dortík nebo nějakej koláč. Nebo zmrzlinu (zvlášť, když teď v Praze otevřeli Zmrzlináře!!). Ale posílala jsem svou vůli a naučila jsem se bránit a dávat si sladké za odměnu - jednou za čas. Také jsem si koupila stévii a zkouším péct koláče se stévií. Už si nekupuji Kinder Bueno nebo Kinder čokoládu apod, ale dost jsem si oblíbila tyčinky Lifebar. A protože jsou docela drahý, tak si jich zrovna hned regál nekoupíte a když si jich koupíte pět, tak s nima fakt šetříte (i když mně je stejně většinou zpracuje Cipís). A nebo si prostě dám nějaké ovoce, když mě chytaj chutě. :)
Ve směru sugarfree dokonce vynechávají i spoustu druhů ovoce, což je pro mě teda absolutně nemyslitelná záležitost (vzdát se manga nebo banánů?! NIKDY!), na druhou stranu se hodně upřednostňují ořechy, kokos (mouka, olej, máslo, kupodivu kokosový cukr vůbec! :)) ) nebo zdraví prospěšné živočišné tuky - libové maso, vejce, což vítám a hned jsem spoustu těchto položek oživila ve svém stravovacím programu. :)) 

INSPIRACE
V souvislosti se všemi těmi možnými i nemožnými výživovými směry se objevuje na pultu knihkupců nepřeberné množsví literatury na tato témata. Ani má slabá vůle nebyla ušetřena a několik takových knížek mám samozřejmě taky doma, že jo. Jenomže já ty věci beru s nadhledem. Ale některé tyhle knížky jsem si teda hodně oblíbila a pravidelně po nich sahám jako zdroj inspirace. Ono tam totiž najdete spoustu naprosto skvělých receptů. V tomhle ohledu mě teda hodně baví knížka Opravdu zdravě (která se zabývá zásaditostí potravin, na což existují studie, že je to blbost - nevim, já nejsem odborník, takže tady se opět řídím selským rozumem a beru si z toho to, co je mně sympatické). Ale co recept, to se vám hned začnou sbíhat sliny. Pak mě právě baví i kniha Sladký život bez cukru, ze stejného důvodu jako předešlý titul. Spoustu zajímavých receptů. Samozřejmě i na "sladké". Skvělá inspirace. A co nemůžu opomenout, to je můj milovaný Bioabecedář od Hanky Zemanové. Všem, kdo se zajímají o zdravý životní styl vřele doporučuji!
A co se týče mých internetových blogů, můžu dopouručit Delicious Blog / Kitchnette / Cooking with Šůša / Cukrfree / Kitchen Story. Podle těchto blogů už jsem kolikrát vařila a vždycky (pokud se mi to teda povedlo), to bylo super! :)





Prostě a jednoduše jde o to, že jeden koláček nebo dortík za čas vám rozhodně neublíží, když základem svého jídelníčku budete mít zdraví prospěšné suroviny, lokální a hlavně kvalitní potraviny.
Jak jsem psala výše, problematika stravování je v dnešní době ohromě trendy, všude je mraky informací, často jedna vyvrací druhou a hlavně (!!), na internet dneska může každej napsat co chce. I bez podloženejch zdrojů. I já si tu píšu co chci. Co si myslim a jakej já mám názor. A vy mějte taky svůj názor. Svůj rozumnej názor. Stačí přemejšlet. :)




8 komentářů:

  1. Jestli se můžu přidat. Taky zastávám názor, že by měl člověk jíst všechno, ale s mírou. Je rozdíl, když je člověk nemocný a nebo na sobě opravdu pozná rozdíly jak pozitivní, tak negativní. Mám vystudovanou technologii potravin a můžu říct, že i když jsme měli na přednáškách hodně odporníků přes výživu hodněkrát si protiřečili a měli ten svůj svět. V dnešní době boomu výživových poradců je jenom málo kvalitních, opravdu znalých odborníků, kteří nemají předsudky a koukají se na věc tak jak je. A ještě něco sami profesoři (jelikož nejsou výživoví znalci, ale lidi co se vyznají v chem. složení a ví jak se co dělá) nám často říkali, že se rok co rok mění názor na určitou potravinu. Sami tzv. odborníci neví rozsah dopadu jakékoliv stravy na naše tělo. A hlavně každý je jiný, takže si musí sám najít cestu, která mu vyhovuje. Jediné na čem se můžeme všichni shodnout je to, že čím míň průmyslově zpracovaných potravin budeme jíst, tím líp pro nás.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuji za komentář! To je přesně ono. Člověk si musí vyzkoušet co jemu vyhovuje, jak dobře se po tom cítí apod. No právě, ti odborníci, že! Jeden říká tohle, druhý zas tohle. Co se týče výživových poradců, to je další kapitola sama pro sebe. Nicméně jednu mám oblíbenou, Margit Slimáková (www.margit.cz). Má podobný postoj jako já a je mi tím nesmírně sympatická. A s pojídáním průmyslově zpracovanými potravinami jenom souhlasím! Ještě jednou díky! :)

      Vymazat
  2. Zrovna nedávno jsem psala na svůj blog článek o tom, že bychom se neměli tolik zaměřovat na všechny ty "nejzdravější životní styly na světě" a poslouchat jenom svoje vlastní tělo. Každému sedí něco jiného, a co někomu prospívá, může jinému škodit. Některým lidem prostě nepřísluší být vegetariáni, protože nejíst maso neprospívá jejich zdraví. Já mám zase třeba alergii na mléčné výrobky, které jiní můžou brát jako zdraví prospěšné ... Tělo si řekne, co potřebuje. Není nutný se držet nějakých diet a stravovacích plánů, co někdy někdo vymyslel na internetu .. :)
    Me Adelaida

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji za komentář! Ano, poslouchat své vlastní tělo a následovat rozum (pokud tam někde je... :)) ).

      Vymazat
  3. Moc ráda "Tě" čtu a potěšila jsi mě touto myšlenkou. Jsem ráda, že máme podobný názor - všeho s mírou. Také mě baví ochutnávat nová jídla a zkoušet nové recepty podle toho, co je zrovna teď in, ale přesto si myslím, že když člověk nemá žádný zdravotní problém, tak proč by měl strikně něco dodržovat. Jasně, že do sebe nebudu ládovat kde co všechno, ale pro mě jsou priorita čerstvé a pokud možno kvalitní potraviny. Co se cukru týká, tak je to vážně závislost. Mě je proti srsti hlavně takové to "zbytečné slazení" - proč dávat cukr navíc do čaje, kávy, proč pít pití, které energetickou hodnotou vydá za oběd? .. U nás je to přes rok, co ho mamka nesmí, a protože ještě bydlím s rodiči, tak se to dotklo i mě a spotřebu cukru omezila celá rodina. Stévii používáme i do omáček, kde je potřeba trocha cukru a místo mouky zahušťujeme kaší od Countrylife :-).. Zaujala mě knížka Sladký život bez cukru, takže se po ní podívám.. Mamka bude mít svátek a tohle by ji mohlo potěšit :-) Děkuji za tip :)

    Měj se hezky!!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahooj! :) Moc ti děkuji za komentář! Jsem ráda, že se ti článek líbil. Trochu jsem se "bála", že mě tu ukamenují striktní vyznavači výživových směrů a zatím se tu setkávám s takovými fajn komentáři, tak to mám radost! :) Přesně tak! Kvalitní, čerstvé, ideálně sezónní potraviny (i když občas taky koupim borůvky/maliny dřív, než u nás dozrávají a jednou jsem takhle koupila i chřest... ach jo. :)) ). Souhlasim!! Slazení "navíc" mi přijde taky neskutečně zbytečné. Bohudík jsem se tyhle neřesti během života odnaučila a čaj už dávno nepiju s cukrem a kávu si bez cukru konečně vychutnávám zhruba rok a půl a je to uplně jiný level! Taky mi občas přijde, že kdejaký zákusek by snesl o půlku méně dávky cukru.. Já se se stévií zatím učím (někdy jí dám moc, někdy málo), ale je to skvělá alternativa cukru! Jé, tak super, doufám, že se tvé mamce bude líbit! :) Ještě jednou moc děkuji za koment, měj se krásně! :) K.

      Vymazat
  4. Já si třeba taky nemyslim, že člověk by měl vynechávat maso, mléčný výrobky, bílý pečivo atd.. jen proto, že je to buď v módě a nebo se o tom říká, jak je to nezdravý. Pokud mu to nezpůsobuje zdravotní problémy, tak naše těla jsou k tomu dostatečně přizpůsobený.
    Ale na druhou stranu, né všichni vegetariáni, vegani atd tyhle jídla vynechávaj jen kvůli nějakýmu trendu. Ono, když se člověk podívá, co za utrpení prožívá taková kráva jenom aby si člověk mohl koupit krabicový mlíko za desetikačku. viz třeba: https://www.youtube.com/watch?v=-O33toHyZaM. - Ale pro tyhle lidi je tu zase možnost nakupovat u místních výrobců, kde se takový jatka většinou nekonaj.
    Takže můj názor je, že je blbost vynechávat některý druhy potravin. Pokud se člověk nebude denně ládovat čokoládou a snídat bigmac.
    Michelle B

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuji za komentář! :) S tím také ale souhlasím, taky jsem to v článku psala. Naprosto chápu, že někdo nechce jíst maso a další živočišné produkty z tohohle důvodu. Přesně tak. Nejlepší je si najít "svého" farmáře, ke kterému máme důvěru, ideálně známe jeho chov a od něj tyhle produkty nakupovat. Ale to už chce trochu času a energie, což za to ale sakra stojí! :)

      Vymazat

⭐️ Všem moc děkuji za komentář! ⭐️